Martin Reiner: Blatný nebyl žádný blázen

- Poezie - 15. 02. 23

Porozumět sám sobě dává člověku naději, že pochopí i svět kolem. „Měli bychom se mít rádi tak, jací jsme sami o sobě. Lépe poznáte i svět kolem. Sebepoznání je důležité... I proto píšu knihy,“ řekl básník, prozaik, publicista, literární promotér a vydavatel. 

„Začal jsem psát v osmnácti, ale pořádně až ve 21 letech. Mirek Kovařík tehdy uvedl mou poezii a řekl mi, že připomíná básně Ivana Blatného. No a já jsem Blatného neznal. Tak jsem se o něho začal zajímat,“ popsal své celoživotní poetické bádání. 

Osud Blatného Reinera fascinoval. „Když jsem se po roce ve vězení vrátil do Brna, nikoho jsem neznal. Začal jsem se tedy pídit po Blatném. Tehdy to byla má první etapa bádání. Pak jsem ale založil nakladatelství a od Blatného se vzdálil. Byť jsem Blatného v říjnu 1989 viděl,“ přiblížil na MAČi v roce 2017. 

Blatný nebyl žádný blázen, upozornil Reiner. „Dokonce žil dva roky v Anglii venku sám, ale ten tlak společnosti a okolí na něho byl silný. Fungoval v Domě naděje, kde se ocitli lidé, kteří měli problémy se sociálním přizpůsobením, bylo to něco jako chráněná dílna,“ líčil básník. 

 Když Reiner v Anglii Blatného navštívil, bylo na něm prý vidět, že žije dlouho v izolaci. „O jeho životě jsem toho věděl více než on sám. Připravil jsem si 52 dotazů, ale na ně Blatný odpovídal jednoslabičně nebo vůbec. Ale byl jsem rád, že jsem ho viděl, což se o něm říci nedalo. Lidi nepotřeboval,“ vysvětlil. 

Proč Druhé město 

Na MAČi Reiner také vysvětloval, proč studoval vojenskou školu. V Košicích se zase zpovídal z toho, proč se po zrušení nakladatelství Petrov rozhodl pro Druhé město, což je i název románu jeho kmenového „autora“ Michala Ajvaze. 

 „Zredukoval jsem své přátele a literární kolegy asi na třetinu. Brno je také druhé město, ale já jsem chtěl zkratku DM, až mě manželka a známé upozornily, že je to i zkratka drogerie.“ 

Reiner pochválil Lvov a Kyjev, ukrajinská města, jež se podle něho příjemně změnila. „Stále na nás dýchá to temné info ve zprávách, ale naživo člověk vidí, že Ukrajina žije a dýchá dále a lépe,“ poznamenal. 

Připojil i pochvalu ukrajinským vydavatelům své tvorby: „Graficky se mi líbí kniha v ukrajinském vydání více než český originál.“ 

Martin Reiner 
Básník, prozaik a nakladatel se narodil v roce 1964, žije v Brně. Vystřídal řadu zaměstnání, v letech 1992 až 2005 vedl své nakladatelství Petrov. Jako spisovatel na volné noze vydal sbírky Relata refero (1991), Poslední rok (1995), Decimy (1997), Tání chůze (1998), Staré a jiné časy (2002), Pohled z kavárny v Bath (2007), novelu Lázně (1998), výbor fejetonů Plachý milionář přichází (2008). Překládal básně Teda Koosera, které vyšly ve výboru Slasti a strasti (2008). S Michalem Vieweghem a Pavlem Šrutem napsal pohádkovou knihu Tři tatínci a maminka (2009). Jeho román Lucka, Maceška a já (2009) byl nominován na Cenu Magnesia Litera – tu získal v roce 2015 za knihu Básník. Román o Ivanu Blatném, je držitelem Ceny Josefa Škvoreckého (2014). 

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.

Loading...