Český spisovatel, knihkupec a nakladatel Jiří Padevět získal v roce 2014 cenu Magnesia Litera za knihu Průvodce protektorátní Prahou. Za stejnou publikaci obdržel i ocenění Slovník roku 2013. Psaní historií inspirovaných "bedekrů" se stalo jeho doménou, ale nejen to. 

Jiří Padevět rozsáhle zmapoval protektorátní a poválečnou historii v českých zemích, mimo jiné také v knihách Krvavé finále: jaro 1945 v českých zemích a Krvavé léto 1945: poválečné násilí v českých zemích. Publikuje v časopisech Analogon, Paměť a dějiny a dalších. V roce 2016 vyšla kniha rozhovorů s Jiřím Padevětem autora Luďka Staňka Pod tíhou historie a naposledy v roce 2017 kniha rozhovorů s profesorem Jiřím Drahošem nazvaná Věda života. Vydal také knihy 1945 a Hovory o Ukrajině. 

V jednom z mnoha rozhovorů uvedl: „Žijeme v době obrazu. Neschopnost vnímat tištěné slovo ale musí řešit nejen nakladatelé, také škola, rodiče, novináři v kulturních rubrikách novin a časopisů, knihkupci a v neposlední řadě knihovníci. Jen tak bude dál číst aspoň tolik lidí, kolik jich čte dnes.“ 

Na MAČi přednesl úryvky ze svých historických výpisků. „Pozor na sousedy,“ pronesl ve střípcích z období protektorátu v narážce na tehdejší konfidentství, k němuž se vrátil ještě i na konci debaty se čtenáři. 

Padevět nesouhlasí s principem kolektivní viny pro určitý národ. „I mezi Čechy, Moravany, Němci nebo Mongoly existují lidé, se kterými nemá smysl jít mnohdy ani na pivo... Ve svých knihách píšu ne o tom, co udělali Němci Čechům, ale co jim udělal ten konkrétní člověk... Ta ideologie nikdy nereprezentuje určitý národ, nějakou rasu, která se nechala s prominutím zblnout,“ hlásal. 

„Všichni máme nějakou historickou paměť, která přesahuje náš život. Protože mám tu druhou světovou válku v krvi díky tomu, že města jako Praha nebo Brno se zase od války tolik nezměnila, jezdí v nich tramvaje po stejných trasách a podobně, tak je doba okupace dobou mé historické paměti. Je to můj pocit,“ uvedl. 

“Tím, že zpracovávám ty hrůzy, si daleko líp uvědomuju, že pořád žijeme v dobrém světě. Ale pak začala válka na Ukrajině. Zároveň si myslím, že pomoc Čechů Ukrajině je hodně postavena na zkušenostech společnosti z roku 1968, kdy nás Rusko okupovalo,“ řekl Jiří Padevět v pořadu na Rádiu Wawe,   

„Už profesor Bedřich Loewenstein kdysi napsal: ‚Každý národ trpí historickým autismem, dívá se na historii z pohledu svého národa a moc nevidí, co se děje okolo.‘ U vnímání historie je ale důležité se na to zkusit dívat s odstupem,“ dodává Padevět, který se badatelsky snaží končit v 50. letech. Jde o období, které je nejtvrdší vůči obyvatelům Česka. 

Jiří Padevět  Narodil se v roce 1966. Po absolvování Střední průmyslové školy zeměměřičské studoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Roku 1988 začal pracovat jako knihkupec, od roku 2004 působí i jako nakladatel. Pod jeho vedením získaly knihy nakladatelství řadu ocenění – Magnesii Literu, Cenu Josefa Jungmanna, Slovník roku, Cenu Josefa Hlávky, Cenu Miroslava Ivanova a další.

Komentáře z Facebooku

Pro správné fungování komentářů je třeba být přihlášen k Facebooku.